Od 1.4.2009 se tento blog presouva na stranky www.rodedraaktour.com do sekce Lodni denik

Nákupní horečka pátečního odpoledne

Včera jsme stáli na balkoně a rojímali nad zbytky sněhu a vzdorovali větru. Počítali jsme dny, které zbývají do našeho odjezdu a modlili se k neznámému bohu počasí, aby nám už seslal jaro!! Celou zimu ani vločka v Brně nespadla a zrovna teď, když už by člověk čekal sněženky nebo snad i nějáký ten zlatý déšť jako tomu bylo loni, se objeví takováhle kalamita. Tramvaje nejezdili, silničáři chudáci nespali a ony zmiňované sněženky s radostí zalezly, aby ještě něco naspali. Není jak jim.

Nakonec jsme zhodnotili, že nemůžeme spoléhat jen na to jak se náš nově vymyšlený bůh počasí vyspí a musíme se řádně pojistit, kdyby jsme byli nuceni náhodou vyjet ledoborcem. Vyrazili jsme tedy na druhé kolo běhu po obchodech s pracovními oděvy. Nikdy byste nevěřili co všechno v takovém obchodě mají. Donedávna jsem žila s tím, že prodávájí gumáky, monterky, sem tam nějáké teplé spodky, ale že tam najdu celkem ucházející zateplení pro náš nadcházející výlet bych nečekala. A co víc za třetinové ceny. Vřele obchody tohoto typu doporučuju. Sami můžete na fotce níže zhodnotit jak nám to za málo peněz moc sluší:) Tak snad nezmrznem, ale kdyby bylo přes den kolem 20 nad nulou a v noci minimálně 10 nad nulou a já tohle všechno nemohla využít, taky bych se až zas tak moc nezlobila, koneckonců obávám se že jiných možností vyzkoušet bundy a kukly ještě bude dost a dost, zvláště pokud dojdou peníze a budem muset navštívit nějákou tu banku:)

Fotky z velkého nákupu

Konečně byl trošku čas sednout a dát sem pár fotek. Jsou to fotky z přechozího víkendu, kdy se Jirka v doprovodu našeho taťka a bráchy koupit věc, po které tak dlouho a intenzivně toužil:) Já osobně jsem z ní nadšená! Má snad všechno co jsem si tak jako říkala, že by měla mít a ještě i spoustu věcí navíc. Škoda, že ne všichni s námi sdílejí toto nadšení. Mamka plaší že se mi tam rozjedou všechny možné nemoci no a taťka si myslí, že zmrznu, ale to ještě neví, že budu mít skvělou bundu, bude teplo a pořídíme si topeníčko, malilinkaté topeníčko:) Dokonce se snažil oddálit můj odjezd!! Jen kvůli zimě. Musím mu asi říct, že v dubnu už je v Holandsku teplo, zvlášť když se člověk zahřívá neustálím pohybem v rámci trénování zvedání stěžně, lezení na loď, natahování plachet a podobně. No a mamce musím vysvětlit, že mě rozhodně žádná hrozivá nemoc nečeká, pokud bude dál vršit bednu s jídlem množstvím extrémně zdravých jídel. Ale jsem moc ráda že to dělá bo to jsou věci co vás zasytí za každých podmínek. V krizi se to zrní dá jíst i syrové. Další blízké okolí je taky nadchnuté, ale to spíš jen proto, že se jich to netýká. Až na kamarády co za náma chtěli přijet, ale teď mají strach, že se tam nevlezou, ti jsou taky lehce zklamáni:) ale to je taky blbost bo místa je tam dost. No tak dost bylo keců, teď ty fotky najdete je zde. Časem bude i video.

Máme loď!!!!!!!

Neuvěřitelné se stalo skutečností. Jirka koupil loď, dneska asi tak kolem dvanácté zároveň s kupní smlouvou spečetil i náš osud na dalšího půl roku. Do prvního dubna musíme být v Holandsku a mít všechno v cajku, takže teď nastává tuším nejkritičtější období. Nějak se s tím budu muset vyrovnat a trošku zabrat. Zakládáme nový web takže postupně budou i všechny věci odsud přesunuty jinam asi......nebude teď moc čas psát ale budu se občas snažit:) Nic jdu slavit a trochu se otřepat z toho všeho co provázelo poslední 3 dny.

Loď error!!!

Včera jsem viděla další lodě. Nebyly ale tak hezké jako loď v pravém sloupečku. Jsem z toho celkem nešťastná. Moji loďku favoritku nebo spíš jejího majitele nemůžeme pořád nějak kontaktovat. Na poříčí zavládá chaos. Každý se s tím vyrovnává jinak. Já studiem a jirka například tím, že peče chleba. Naštěstí se mu to daří naprosto výborně a tak alespoň neumíráme hlady. Chození do obchodu totiž mám pocit je jen plýtvání penezi a časem. Chtěla jsem toho dneska napsat víc, ale nějak mi to nejde. Mám zítra zkoušku a taky jedu zase do Maršova huráááá!! Bude ochutnávka vína ve vinotéce takže snad to bude fajn. neska už se fakt nemůžu soustředit

Malá změna plánu

Tak mám bohužel zase pondělí. Poslední dobou je pořád pondělí nebo pátek, mám pocit jako by jiné dny vůbec nebyly. V pondělí první den v práci a v pátek zkoušky, nic mezitím. Naštěstí jsem okrajově zaznamenala předchozí víkend a s ním i jednu drobnou změnu našeho plánu a to tu, že nikam nejedem!!!! No ono to možná nebude až zase tak horké, ale v sobotu někdy kolem poledne jsem opravdu byla přesvědčená, že tomu tak bude. Jednalo se vlastně o naprostou banalitu a dneska už jsem celkem v klidu, ale i tak.......Jirka má totiž novou práci. Původně jen dočasně než pojedem. Pak ale přišel s tím, že se mu pán šéf líbí a že by kdyžtak kvůli práci zůstal. Já teda doufám, že kdyby zůstal tak to bude opravdu kvůli práci a ne kvůli panu šéfovi. Naštěstí se velice brzy vrátil ke svému starému starému názoru na práci v brněnské projekci, znova procitl, když viděl první výkres a krize byla zažehnána. I tak nás ale čeká malá změna, a to zejména ve způsobu přípravy jídla, protože doteď byl vařičem číslo jedna na lodi liháč. Bohužel na liháči málokdy uvaříte vodu na kafe natož tak polívku nebo nedej bože guláš. Naštěstí nás Jirka spasil, bo v rámci svého pátečního rozvíjení osobnosti a plánování cesty na netu (zatímco já jsem se jenom vyvalovala ve škole a pak napsala jednu zkoušku - jak uboze málo dělám pro lidstvo) našel vynález teď nevim jestli napsat století nebo zkázy. Zkrátka kus kovu s deklem. Připomíná to nádobí někdy z doby lovců mamutů. Nemůžu si vzpomenout jak se to jmenuje, ale vím, že u nás se to neprodává a v zahraničí to stojí asi tolik co půl lodě. Unikátní je protože se v něm dá uvařit či upéct uplně cokoliv. Od kafe až po ten již zmiňovaný guláš. Zvláště na tohle jídlo se Jirka celou dobu odvolával. Prej na ničem jiném guláš neuvaříme. Ha, nepamatuju si, že bysme za tu dobu co se známe měli guláš byť jen jednou. A to si vaříme hodně. Celý hrnec funguje asi tak že nahážete suroviny nalezené během dne dovnitř, přiklopíte tunovou poklicí, rozděláte oheň, ohřejete se a rozžhavené vzniklé uhlíky nahážete na poklici případně pokud chcete pečení zespoda i z vrchu tak i pod hrnec. No a pak čekáte, čekáte, čekáte......prej je to rychlejší než mikrovlnka. Haha. Budem v tom moct péct i buchty. Mimochodem v sobotu jsme dělali Honzovy buchty. Kupodivu se povedli, byly jako z pohádky a byly v nich povidla s rumem samozřejmě a fakt byly výborné. Taky jsem pomáhala, takže je to trochu i moje zásluha. Těsto se taky musí dobře zamíchat. Škoda, že jich bylo tak málo a my jsme byli dva:) Jo a druhý den jsme dělali vynikající kuřecí vývar z kuřete. To pro mě byla taky obrovská premiéra. Dokonce v tom byla mrkev, celer a petržel.....no zkrátka jsme měli takový staročeský víkend, jen na ten padák bohužel nějak nedošlo. Tak snad příště. Teď jdu domů, bo mi Maruška hlásí, že už tu jsem 16 hodin.

Kulturní vložka

Dnes ráno mi přišla zajímavá báseň, bylo mi líto ji sem nepřidat, už jen z toho důvodu, že autorkou je tatáž osoba co tenhle blog zásobuje všemi těmi úchvatnými obrázky. (Pro ty co rýpali a ptali se na význam ovcí a žiraf, tak mám neoficiální zprávu od Veruky, která slíbila že přibude více tématických obrázků a více vodní zvěře.) Autorka se rozhodla, že rozšíří svou působnost na uměleckém poli a po malých záchvatech nejistoty dnes ráno v tramvaji po cestě do práce vytvořila tuto báseň, samozřejmě doplněnou o vhodnou ilustraci. Jistě si povšimnete jisté alegorie, kterou chtěla autorka popsat běžný denní život a boj nejen brněnských studentů a mladých pracujících lidí.
Takže dámy a pánové příjemně se usaďte a vychutnejte si jedinečný literární zážitek v podobě Myši v průchodu od Veroniky Frankové.


Myš v průchodu
Před menzou, v průjezdu krčí se myška,
hladově a vyprahle se dívá,
kež by byla lstivá jako liška, co v přírodě krade, jak už to bývá.
Myška je městská, reflexy ztratila,
a teď tu stojí, ráda by se najedla a napila.
Mizerně jí je a naději ztrácí,
zda to tu přežije, hlady skoro zvrací.
Vzpomíná na rodnou noru a les,
kde pánem byl zlý pes,
ale žilo se dobře
a teď tu hlady pomře.
Zamyšleně dumá myš,
nevšímá si, že kočka má blízko skrýš.
Ta pomalu se připlížila
a na myšku útočila.
Myška píská vyplašeně,
kočka za ní zuřivě se žene.
Jak je myška vychrtlá,
i do skuliny proklouzne,
kočka zlostně zakňourá,
dneska myšku neklofne.
myš je šťastná, hlad ji přešel, v mysli jí to dochází,
a pak balí všechny věci a zpět na ves odchází.
Tam, kam patří, kde ráda je,
konec trapné básně pro koně.